K „syndromu saténových morčat“ (satin guinea pig syndrome) většinou dochází u saténových morčat (cca 38%) a jejich kříženců.
Jde o metabolické onemocnění. Dochází při něm k poruše vstřebávání vápníku z těla do kostí a to vede k jejich odvápnění. Kosti jsou pak tvořeny vazivovými tkáněmi, které jsou nestabilní a slabé.
Příznaky se objevují cca do 1 roku a půl, ale existují i vyjímky. Mezi příznaky patří vratká chůze ulevující zadním nohám (skákání jako králíček), uhýbání zadní nohou, horší příjem potravy (slábnutí čelistí a zubů), zvýšená salvace, posedávání v rohu, naježenost, špatný stav srsti, celkové strádání, pomalý růst, horší stolice a bolesti.
Diagnostika souvisí ve vyšetření krve, ultrazvuku ledvin a rentgenový snímek skeletu a čelisti.
Osteodystrofie je neléčitelná. Léčíme pouze symptomy, které morče obtěžují. Nutná je úprava stravy.
Pokud se na ni přijde ve stadiu bolestivosti, je doporučeno morče uspat.
Pitvy ukázaly, že morče s osteodystrofií má často postiženy ledviny a zvětšená příštitná tělíska. Někteří autoři tak připisují zhoršenou mineralizaci kostí právě blíže neurčenému chronickému onemocnění ledvin a sekundární renální hyperparatyreóze. Jiní se domnívají, že je příčinou sekundární nutriční hyperparatyreóza.
Freddýsek se ke mně dostal společně s klukama (Oliver,Elvis) a stejně jako Oliver měl být ze zrušené chovné stanice. Už od začátku byl zvláštní, co se týče pohybu. Povahou byl neskutečný mazel, vydržel hodiny v klíně. Po kleci i mimo klec se odmítal pohybovat, musel mít bolesti.
Trvalo, než jsme přišli na to, že Freddy trpí fibrózní osteodystrofií, do té doby jsem myslela, že má problémy s klouby vzhledem k věku. Bohužel, všechny psané příznaky seděly a po pozitivních testech začala intenzivní léčba. Ta pár měsíců trvala, ale nakonec byl slabý a došli jsme i do fáze, kdy potřeboval dokrmování a celkovou skoro 24h péči. Nakonec onemocnění podlehl.
Olivera jsem adoptovala a měl by být samec ze zrušeného chovu. Upřímně se mi na první pohled nelíbil, kvůli jeho bílé jarmulce na hlavě. Bod zlomu přišel hned po tom, co jsem se seznámila s jeho klidnou, trpělivou a milou povahou a v tom momentě jsem ho začala milovat i s jarmulkou (ze které se stala přednost). Pokud bych byla morče a chtěla parťáka do klece, Oliver by byla má první volba. Nekonfliktní mazel milující válení se v seně.
Jediné, na co je u Oliho důležité myslet, je pravidelné čištění análního vaku, které sám nezvládá.
K minimalizaci Elvisových miniútoků jsme do klece kromě velké misky na granule přidali o jednu napáječku více, aby se kluci během žraní nedohadovali. Vyřešilo to spoustu nedorozumění mezi nimi, takže pokud máte dvě či více morčat v kleci, umístila bych tam napáječky dvě. Více míst, kam se můžou před sebou schovat a natáhnout je samozřejmostí.
V létě 2020 bojujeme s abscesem pod tlamičkou ze zlomeného a následně špatně narostlého zubu. Vzhledem k věku jsme se rozhodli pro antibiotickou léčbu každý ob měsíc, což by mělo růst abscesu zastavit.
Elvise jsem adoptovala po smrti Grua společně s dalšími dvěma morčáky. Elvis byl z nich nejmladší a problémový, ale jen protože byl hozen do klece s dalšími samci. Elvisova prvotní majitelka v pubertálních letech již o něj neměla zájem nebo spíš neměla tolik času, aby se mu věnovala. Ze začátku byl nedůvěřivý, bylo prakticky nemožné jej vzít z klece aniž by nad tím člověk nestrávil půl hodiny honěním morčete po celé ubikaci nebo vysvětlováním sousedům, že nic netýráte. Postupem času, velké trpělivosti a z jeho pohledu vynuceným mazlením jsme se dopracovali ke klidnému, vyrovnanému a šťastnému samci, který se nechá chytit a neútočí, mazlení si užívá a přijde Vás přivítat ke dveřím klícky, když na něj mluvíte.
Jeho dominance vůči samcům se uklidnila, momentálně žije ve společné kleci s flegmatických Oliverem a vše šlape, jak má. Je nekastrovaný, z důvodu vysokého věku jej tomu nechci vystavit.
27.6.2020 Elvis odešel za duhový most. Před 20 dny jsme řešili akutní nadmutí,bylo mu endoskopicky odstraněno 70ml tekutiny ze žaludku z důvodu překážky (chlupy). Tentokrát se i přes úpravu diety a medikací stav opakoval, endoskopicky odstraněna další tekutina, dle ultrazvuku byla určena překážka ve střevě. Dohodli jsme se na operaci, ale ta ukázala, že je kus střeva již mrtvý. Vzhledem k prognóze a věku, jsme ho nechtěli vystavit další bolesti a na sále byl nadobro uspán.
Zajímavost - Elvis měl být morče odněkud ze zverimexu a určený zřejmě ke krmení, protože byl vrácen a byl ve špatném stavu (mysleli si, že je slepý).
Kofča byla neplánovaná a zcela spontánní záležitost. Už nějaký čas jsem se dívala po chovných stanicích, ale i zverimexech (s velkým sebezapřením) po kamarádce pro Montyho. Když jsem si klekla k jedné z ubikací, z domečku vylezlo černé cosi, aby mě přivítalo. Bylo to to nejroztomilejší stvoření, co jsem kdy viděla a zcela jsem podlehla její milé povaze, takže jsem si ji zarezervovala s tím, že si to nechám projít hlavou doma a uvidím. Viděla jsem tak, že jsem si pro ni za dva dny jela, protože jsem "tak skvělou zvídavou křeččí dámu nemohla nechat napospas zverimexu".
Křeččí dáma vyrostla a jako můj první křeček mi dává dost zabrat. Je to velká osobnost v malém těle, která testuje mé i možnosti své klece. Pravidelně hledá jakékoliv možnosti útěku a okamžitě rozkouše vše, co ji přijde do zubů (viz můj oblíbený kardigan při stěhování). Její útěky jsou téměř vždy úspěšné a my si jen lámeme hlavu nad otázkou JAK?
Nikdy bych neřekla, jak je zajímavé pozorovat chování křečka. Můžu před její klecí stát hodiny a nikdy mě neomrzí. Jakoukoliv věc, kterou ji do ubikace dám, spotřebuje. Seno? Špagát z lýka po morčecím pamlsku? Okamžitá výroba pelíšku v domečku. Rozházet lněná semínka po celé kleci? Vše sesbírá a nasype zpět do své misky. Pomazlí se se mnou nebo se ji dotknu? Okamžitě se umývá (beru si osobně).
Má velmi ráda papriku, mrkev a jablko. A kuřecí maso. A miluje své velké běhací kolečko.
Kofole se útěky staly osudné, večer se jí podařilo otevřít dvířka a potkala se s naším hravým ČSV, jehož packa ukončila její život.
Montyho jsem si dovezla v lednu/únoru roku 2018 z Ostravské fauny, neplánovaně. Po smrti Grua se třema adoptovanýma morčecíma klukama doma mi stále chyběl skinny a tak, když jsem se rozplívala nad morčetem žužlajícím mou ruku, bylo jasno. Monty se mnou odcestoval zabalený ve svetru pod bundou 170km domů. Od té doby je to můj parťák do nepohody, i když úplně jiný než Gru.
Monty miluje jídlo, proto je nutné mu hlídat denní dávku krmiva. V roce 2020 byl úspěšně vykastrovaný a seznámený s další skinny slečnou, aby nebyl sám. O dost starší kluci jej totiž nikdy nepřijali natolik, aby s nimi mohl být v kleci (dva a více samců nikdy nedělají dobrotu).
V minulém příspěvku jsem ukazovala, jaké terárium želvy dostaly při příležitosti stěhování se. Velikost terárka je perfektní, obě želvy se tam v klidu projdou a nezavazí si, a beztak leží celý den pod žárovkou.
Co ale už tak skvělé nebylo, je podestýlka. Kokosová hlína je sice skvělá na hrabání a je vhodná i pro sázení (což jsem chtěla udělat a možná ještě udělám), ale je naprosto nekompatibilní s listovou potravou. Neustále se na salát lepí a želvy potom polykají i hlínu, což není vůbec dobré. Po troše brouzdání na internetu jsem našla jinou variantu a hned se rozeběhla do zverimexu.
Bydlím krásných pět minut od Super Zoo, takže jsem se vydala tam. Hned jsem našla, co jsem potřebovala - dřevěnou drť a kůru. Vybrala jsem od obojího jedno - světlou dřevěnou drť Chipsi a tmavou jedlovou kůru Repti Bark.
Původní kokosovou hlínu jsem jen pročistila a rozprostřela jako základ a na ni jsem nasypala dřevo - o trošku větší část drtě a menší kůry, protože kůra se ukázala být trochu prašná. I z toho důvodu jsem světlou drť dala na jejich oblíbené místo pod lampu, kde tráví nejvíc času.
Bobina byla spokojená, že je venku a může na průzkum.
Zároveň jsem želvínům koupila suché granulky. Mám sice zkušenost, že mi je moc nejí, ale do těchto se pustili, jako by týden nedostali nažrat.
Koupila jsem jim taky sépiovou kost obalenou v jakési slisované směsi vitamínů a minerálů pro zobák a kosti, což se taky vzalo s vděkem (vidíte ji v teráriu, nemám samostatnou fotku).
No, a je hotovo. Želvíni jsou spokojení, panička je spokojená.
Když jsem se loni stěhovala na kolej, želvy se mnou nemohly. Za prvé je to proti kolejnímu řádu, ačkoliv to bych asi ještě ukecala, ale nebylo tam absolutně místo na terárium. Odloučení to bylo smutné, ale přežili jsme to. O želvy se mi starala matka v Brně a já jezdila domů přibližně každý měsíc, kdy jsem si je vykoupala, vyčistila jim podestýlku, pohrála si s nimi, v létě je vyvenčila, ...
Jenže obě moje spolubydlící z kolejí si našly byt a já sama tam mezi cizí nechtěla, takže jsem se dala do hledání bytu. Poměrně překvapivě mi napsal spolužák, se kterým jsem se bavila před jednou zkouškou, že mají volný místo - tak jsem po tom skočila. Velký byt, na pokoji jen dva (na koleji jsme byly tři), velká kuchyň s prostorem pro terárko? Pecka!
Přišlo na řadu řešení, jak se to provede přes víkendy a Vánoce, kdy budu v Brně... a moje drahá matka se dala slyšet, že teda koupíme nové terárium. Beztak už jim to bylo malé (i když bez Poldinky se tam ti dva vešli, ale stejně nepřestáváme doufat, že se Poldinka vrátí [viz předchozí článek]).
Po prohledání e-shopů a porovnání nabídek jsme se rozhodly pro následující stránku.Teráriumje velké, prostorné a otevírá se ze předu, což je pohodlné zejména pro ty, kteří mají terárko položené na skříňce/komodě. Je k němu pozadí, které jsem dala bratrově agamě, která po tom šplhá, a šíťované víko, na které jsem položila set osvětlení. Měla jsem strach, aby to nebylo malé (podle rozměrů to mělo vyjít na třetinu terárka, tak jsem si vymyslela, že to položím na štorc). Nakonec to díky právě tomu síťovanému vršku terária sedí (viz foto).
Byla jsem zvyklá mít jako podestýlku hobliny, ale chtěla jsem zkusit něco jiného, tak jsem koupila dva substráty pro osázení, které už používám jako podestýlku šnekům. Jsem naprosto spokojená. Musí se sice každý den vlhčit, protože je dost prašný, ale vypadá líp, než hobliny, a želvy si v tom hezky zahrabou.
Zkoušela jsem část terárka vysypat pískem (koupací pro činčily, byl levný a želvám je to jedno), ale velice rychle to rozhrabaly po celém teárku a zapatlaly substrátem, takže to bylo naprosto zbytečné.
Také jsem v tomto obchodě koupila suchou potravu pro želvy, nicméně to jim teda vůbec nechutná, akorát to plesniví, takže to byl taky zbytečný nákup.
Bobina a Leopold ještě v Brně po zkonstruování nového terária - uprostřed vidíte pokus o písek, na boku mají hobliny ze starého terárka (které vidíte za ním u zdi), aby si zvykly na nové prostředí. Osvětlení krásně sedí na mřížce.
Takhle to vypadá dnes - písek je dávno rozchozený v hlíně a hobliny jsou téměř pryč.
Ačkoliv nadpis tohoto článku je úsměvný, realita je děsivá. Už jste četli o Bobině Tartalje, která přežila rok v divočině poté, co nám utekla z venkovní ohrady na chalupě. Pokud ne, článek je na tomto blogu pod štítkem Inčin koutek.
Letos v létě jsem opět jednou nechala želvy s matkou na chalupě a... opět jednou se mi ztratila želva. Matka mi to volala v pátek 9. července poté, co tam s nimi už od neděle byla. Že se včera podívala do výběhu a byly tam jen dvě a že byla odsunuta cihla a že tou mezerou asi prolezla a že hledají, ale nenachází. Dovedete si představit, že jsem šťastná nebyla. Byla to Poldinka, jedna ze sourozenců čtyřprstých.
Další týden jsem na chalupě byla já s přáteli, a tak jsme hledali. Dokonce jsem po celém pozemku rozprostřela kousky syrového hovězího, což je pro želvy velká pochoutka, ale maso tam okorávalo tak dlouho, dokud ho nečapla kočka.
Už je to 5 měsíců a po želvě ani stopy. Všichni doufáme, že si našla úkryt, že se zahrabala na zimní spánek, tak, jako Bobina před ní, a že na jaře opět vyleze. Docela dost se obáváme myší, protože to je přirozený nepřítel spících želv - mají tendence ji vyhlodat z krunýře (proto se nedoporučuje zimovat želvy ve sklepě, a pokud ano, tak v drátěné bedýnce, kam se myši neprokoušou). A letos jich je hodně...
Leopold hodně dlouhou dobu nechtěl jíst a vylízat z úkrytu, jako by pro ni truchlil. Bobina naopak byla agresivní. Teď už je to lepší, asi si zvykli, ale i tak věřím, že to pro ně byl nepříjemný zásah do vybudované společnosti. Želvy sice nejsou od přírody smečková zvířata, ale tito tři na sebe byli zvyklí. Teď už jen čekám na jaro, jestli Poldina přežije zimu, a pokud ano, jestli vyleze a já ji najdu.
Grů se narodil 25.3.2015 v chovatelské stanici Ráj morčat a ke mně se dostal 16.5.2015 na mé narozeninové oslavě.
Jméno Grů dostal, protože se tak jmenuje hlavní hrdina Já padouch (jména ježků jsou podle tří dívek v jeho péči).
Myslela jsem si, že morčata nejsou moc přítulné stvoření, takže jsem celkem překvapená, že se chce tak moc mazlit. Většinou tímto strávíme hodinu, kdy ho hladím, on mě olizuje a něžně okousává ruce, pak seskočí, proběhne se, jako gentleman se vyčůrá jinde než na mě a znovu se vrátí, aby se mohl pomazlit.
Update:
Grů byl věčný mazel a nejlepší parťák, kterého jsem mohla mít. Miloval jídlo, miloval pohyb a miloval mazlení. Často mě olizoval a okusoval, rád spal vedle mě, mezitím co jsem se učila nebo plnila práci na notebooku.
Bohužel začal mít problém s nadýmáním, které se nelepšilo ani po úpravě jídelníčku a dlouhé léčbě. Odešel v mém náručí v čekárně u veterináře, při jednom z akutních výjezdů kvůli jeho zdravotnímu stavu.
I ježci mají své potřeby. Tváří se nepřístupně, ale jsou to děti.
Když jde o hračky, záleží na povaze každého ježka. Viděla jsem ježky, kteří si hráli s gumovým míčkem a mé děvčata to vůbec nezajímá - jen já se kochám nakupováním těchto blbin. Někdy si říkám, že se spíše majitelé ježků baví nakupováním nových a nových věcí, i když si s tím jejich miláčci nehraji a ani hrát nebudou.
Já osobně mám spoustu hraček a upřímně, ze všech mají úspěch jen čtyři z nich. Ostatní uspokojují jen mé oči :D
Sbírka hraček. Při focení jsem zjistila, že jsem ztratila dva střapaté míčky. A chybí kolotoč.
1. Kolotoč/běhací talíř
Hračka, kterou by majitel ježka měl mít permanentně v kleci a brát to jako samozřejmost. Ježek je akční zvíře a pobíhání po kleci mu stačit nebude. Potřebuje pravidelný přísun pohybu, jinak hrozí obezita. Při kupování kolotoče je ale nutné vybrat ten správný!
Kolotoč by měl být dostatečně velký, protože jinak hrozí zranění a poškození páteře - proto doporučuji vzít ten největší, který seženete. Dále musí mít běhací plochu bez velkých mezer, dírek, atd.Nevhodný je i kolotoč ze dřeva, protože právě na kolotoči se ježek často vyprázdní a popravdě, dostávat stolici už jen ze dřevěných domečků dá zabrat! Dále bych rozhodně nekupovala běhací koule nebo takové ty koule, do kterých se vloží křeček a může se volně pohybovat po domě. Je to nebezpečné.
ANO:
(Možná bych měla strach,aby si ježek neublížil kvůli těm výstupkům, ale podle mě jedna z bezpečnějších variant, které v obchodě seženete)
Běhací talíř. Pozor na velikost.
Já osobně mám kolotoč od Trixie,modrý - největší co jsem našla. Měla jsem a stále mám strach z těch malých dírek, ale za celý rok jsem neměla jediný problém. Jen jednou se Agnes zachytla ostny do těch dírek a její vyprošťování bylo hodně složité. Proto bych ho používala se zvýšenou opatrností a neustálým kontrolováním, jestli je vše v pořádku.
V žádném případě:
Absolutně nevhodný!
Možná je ta koule použitelná, ale nemyslím si, že bych našla správnou velikost. Také bych měla strach, aby se tam ježek vešel, aby nebyl problém, když se tam budou cpát dva ježci zároveň a také co se týče čištění...Za mě ne.
Nebezpečné i pro křečky, natož ježky.
2. Tunely,mosty
Ježek miluje, když může do něčeho vlézt. Můžete mu pořídit jak plastové nebo dřevěné, tak látkové tunely na prolézání. Pokud se vám nebude chtít utrácet spoustu peněz za hračku ze zverimexu, stačí zajít do obchodu jako Hornbach a koupit trubku v sekci koupelen (pánové určtě poznají, o čem je řeč - já netuším). Můžete tam koupit jak dlouhou rovnou, tak krátkou zahlou. Dokonce se dají konce dát k sobě a vytvořit tak bludiště. Cena se pohybuje podle velikostí, ale víc jak 100,- vás to stát nebude (pokud se nerozšoupnete). Můžete ho vidět na fotce - to šedé nahoře.
Také se dá použít taková stříbrná trubka, která mi připomíná něco od ventilace (zase,netuším k čemu se používá). Takhle vypadá :
Dá se natahovat a kroutit jak chcete. Cena byla kolem 150,-, zase podle toho jakou velikost a délku chcete. Za mě bych ji ale zkoušela pod dozorem. Její konce jsou ostré - takže je nutné je nějak ztupit nebo oblepit. Také mám strach, aby mi to ježci neokusovali. Možná jsem paranoidní, ale pořád lepší se strachovat než pak litovat.
Také tu máme dřevěné mosty, které najdete v každém zverimexu. Jediný problém je, že musíte koupit správnou velikost, ale jinak se dá most nastavit jak potřebujete a kam potřebujete.
3. Ruličky od toaletního papíru
Naprosto nejoblíbenější hračka. Chovatelé tomu říkají "tubing". Je vhodné roličku rozstřihnout,aby neuvízla hlava. Každopádně je to nejlevnější věc, kterou seženete běžně doma.
4. Míčky, ping pong míčky, plyšáci, válečky, pískací hračky, míčky na pamlsky, přetahovátka, košík na badminton...
Snad bych jen dávala pozor na velikost, materiál a malé součástky, které by ježek mohl spolknout.
Z plyšáka byly holky pár dní nesvé a brali ho za potencionálního nepřítele. Pískací hračky je děsí, míček na pamlsky nechápou, přetahovátko pořád ignorují, do míčků se strefují spíše omylem...Opravdu záleží na každém ježkovi, musíte hledat.
5. Kokosová skořápka
Nedávno jsem objevila diskuzi na zahraničním fóru, kde psali, že je to dobrá hračka. Zkusila jsem ji jen jednou a zájem o ni opravdu byl, jen jsem měla strach, aby si nevylomily zuby :D Hlavně pozor, musí být pořádně umytá nebo na pár minut vysterilizovaná vmikrovlnce!
6. Sépiová kost
Zkoušela jsem párkrát, vždy o ni byl zájem i házení sliny. Jen pozor, sépiovka je příliš slaná, takže se nedoporučuje používat příliš často.
7. Papírové nákupní tašky, zrcátka, staré ponožky, krabice...
Nápadům se meze nekladou.
Ať už si vyberete cokoliv, dbejte na bezpečnost vašeho miláčka a obměňujte hračky v kleci, ať se neokoukají a ježek se nezačne nudit. Přeji hodně zábavy! :)
Musíte mít velkou trpělivost a spoustu času, aby byly drápky vašeho ježka v pořádku. Zvlášť pokud je váš ježek akční a chvíli neposedí na jednom místě.
Pokud jste začátečník, nedivím se, že máte strach. Ale existují osvědčené techniky, díky kterým to dokážete!
1. Proč musíme ježkům drápky stříhat?
Přerostlé drápky zavazí ježkovi při pohybu a protože v domácím prostředí používáme běhací kolotoč, mohly by se do něj zaplést a způsobit tak ježkovi poranění. Také deky mohou být nebezpečné, pokud se ježkovi do jejich nitek zaplete nehet/celá noha. Pokud se do takového zranění dostane infekce, je to jen zbytečná komplikace ohrožující život ježka (a vaše nervy).
2. Jak často musíme drápky stříhat?
Záleží na vašem ježkovi. Některému drápky rostou rychle a některému skoro vůbec.
Já osobně doporučuji drápky kontrolovat každý den.
Také je pravidlo, že zadní drápky rostou rychleji než přední. Já třeba přední zastřihávám minimálně.
3. Čím mám drápky zkrátit?
Podle mě je nejlepší používat kleštičky na nehty. Také nejsou špatné kleště na drápy určené pro hlodavce (pokud s nimi umíte). Rozhodně bych nedoporučovala nůžky, pilník a jiné věci určené pro ošetření lidských nehtů.
4. Kde mám dráp zkrátit, abych ježka nepoškodila?
Ježčí drápy zkracujeme co nejméně. Pokud je ježek světlý, jde krásně vidět přechod a víte, kam střihnout - vidíte růžové místo blíže ježčí noze a bílou část. Nikdy nestříháme blízko růžové části, mohli bysme způsobit krvácení.
Pokud je ježek tmavý, většinou jdete naslepo, protože tento přechod nejde skoro vůbec vidět.
A protože neumím vysvětlovat, přikládám obrázky!
Před!↑
Po!↑
Obrázky staženy z http://www.hedgehogcentral.com/forums/28-hedgehog-health-faqs-important-topics/14661-mocha-s-nail-trimming.html
5. Co když začne ježek krvácet?
Pokud jsme byli takto nešikovní, tak nepanikaříme. Ránu vydezinfikujeme a je dobré mít po ruce tento přípravek : Blood stop, který zastaví malé krvácení. Také lze použít běžnou mouku nebo kukuřičný škrob.
6. Jakým způsobem ježkovi drápky ostříhat?
Způsobů je spousta a je na vás, jaký bude vyhovovat vám a vašemu pichlavému miláčkovi.
Moje holky jsou klidné, takže když jim chci zkrátit drápky, vytáhnu je z klece, nechám je chvíli rozkoukat, pomazlím se s nimi a nechám je, aby si zvykli na moje doteky. Poté jim vezmu jednu tlapku a drápky ostříhám :)
Další způsob souvisí s červy. Mezitím co se váš ježek věnuje svému pamlsku, vy mu ostříháte drápky.
Hodně chovatelů doporučuje stříhat drápky ihned po probuzení, kdy je ježek ještě ospalý a moc nevnímá.
Pokud se váš ježek stočí do klubíčka a odmítá vystrčit i čumák, natož své tlapky, dejte ho do lavorku s trochou vody, kde se nebude moci stočit.
Zároveň můžete ježkovi ostříhat drápky, když ho koupete. Tato metoda je taktéž oblíbená, navíc voda drápky změkčí.
Můžete ježka obrátit na záda a drápky mu ostříhat takto. Buď vám pomůže ježka držet někdo jiný (což je nejjednodušší způsob, ale musí vědět, jak ježka držet) nebo si ho přifixujete kousky oblečením,polštáři,nohama...
Pokud si nejste jistí nebo vám to nejde, nechte si drápky ostříhat od zkušeného chovatele nebo veterináře, který s tím má zkušenosti.
A samozřejmě nezapomene po stříhání drápků ježkovi dát něco za odměnu!
Ježek je poměrně čistotné zvíře, ale někdy po celém večeru, kdy běhá v kolečku (a kálí na něj) se stane, že je celý od stolice. U nás je to třeba pravidlem, že jediná od stolice je Šarlota (protože Editha je větší a nenechá se pokálet :D)
Pokud máte špinavého, smradlavého a jinak znečištěného ježka, pamatujte, že ježek vodu nesnáší. Samozřejmě můžou existovat vyjímky, ale drtivá většina ježků vodu nevyhledává a pobyt v ní si neužívá. Takže je důležité, aby jste uvážili, jestli je koupel opravdu nevyhnutelná.
Pokud má váš ježek špinavé jen nohy nebo malé místo na bodlinách, použijte navlhčenou houbičku/hadřík nebo ježka dejte do lavoru s trochou vody.
Voda v lavorku se hodí, pokud je stolice na ježčích packách zaschlá nebo zalezlá za drápy. Stačí pár minut a vše se rozmočí!
Voda by měla být přiměřeně teplá (ani studená, ani horká).
Po očištění je nutné ježka důkladně vysušit a udržovat v teple, protože je náchylný k prochladnutí.
Pokud je ježek znečištěný tak, že je koupel nevyhnutelná?
Nachystejte si ručníky, kartáček na zuby, šampon pro děti (fialový John and Johnson se mi osvědčil, ale také se mi osvědčilo nepoužívat šampon žádný. Takže je to jen na vás), sklenici na vodu a spoustu dek.
U nás postupujeme takto:
Nachystám si druhou klec (nebo jiné místo), kam ježky po koupeli uložím. Ráda jim po koupeli uklízím v jejich obytné kleci, takže je nevracím na stejné místo, ale do večera pak přebývají v kleci nad klecí. Tohle samozřejmě není nutné, pokud je vrátíte na stejné místo, nic se nestane.
Napustím vodu do vany tak, aby měli ježci nohy a kousek bříška ve vodě, ale aby neplavali a hladina nebyla příliš vysoko. Řídím se hlavně Šarlotou, protože je podstatně menší.
Voda by měla být akorát, nikdy ne studená ani příliš teplá.
Ježky položím pomalu do vody tak, aby si nenamočili čumáček. Vdechnutí vody není příjemná záležitost pro nikoho!
Chvíli počkám a do vody nepřidávám žádný šampon. Moji ježci se ze začátku rádi napijí.
Koupat jde lze i bez šamponu, což mi přijde víc přirozené. Navíc si myslím, že tak snižujete riziko alergické reakce na některou složku, kterou šampon obsahuje.
Do sklenice naberu trochu vody a ježka pomalu polévám.
Nikdy ježkovi nenamáčíme hlavu! Voda se nesmí dostat do uší!
Pokud má ježek špinavý obličej nebo uši, doporučuji vlhký hadřík. V žádném případě bych už nikdy neumývala ježkovi obličej svými prsty, protože je docela dost pravděpodobné, že vás kousne! (Vlastní zkušenost)
Kartáčkem netlačím a jen jemně odstraňuji nečistoty z bodlin. Prakticky to vypadá, jakoby jste ježka česali :)
Ježek vám do vody často vykoná svou potřebu (může za to teplá voda), takže je někdy nutné ji vyměnit.
Snažte se, aby koupel trvala chvíli, zbytečně ji neprotahujte!
Ježek vážně není zvědavý na gumové kachničky, prolézačky a hračky. Pokud se v tom vyžíváte vy, pořiďte si jiné zvíře. Nebo dítě.
Po koupeli ježka důkladně osušte ručníkem.
V žádném případě nepoužívejte fén! Může dojít k popáleninám, může mu nafoukat do uší...
Je důležité, aby byl ježek po koupeli v teple a suchu. Proto já své ježčí slečny dávám do druhé klece, kde mají k dispozici dvě teplé deky (na jedné leží a druhou je přikryji). Klec by neměla být v průvanu!
Také nezapomeňte na odměnu. Červy po koupeli přijdou vhod a ježek na vás nebude dlouho naštvaný :)
Zajímavosti:
Určitě vás zajímá, jak se ježci v Africe udržují v čistotě. Odpovědí je písek!
A teď trochu morbidní zajímavost. Určitě víte, že lišky rády loví ježky. Jenže dostat se před štít z bodlin není jednoduchá záležitost. Jenže lišky jsou chytré a přišly na způsob, jak tuto bariéru obejít. Jednoduše zamotaného ježka dostrkají až do hlubší louže vody. Ježek, pokud se nechce utopit se musí rozbalit. Na to čeká vychytralá liška a ježka, který se nyní nemá jak bránit, sežere. Tak a teď už víte, proč ježci nenávidí vodu.
Stoprocentně výhodné, pokud jste z Brna, protože mají svou pobočku na Úvoze. Tím pádem vám odpadá poštovné :) Také musím zmínit nadpřirozenou rychlost objednávání! Pokud si zboží objednáte ve dvě ráno, stoprocentně vám kolem desáté odpoledne přijde email, že vaše zboží je nachystáno. Takže pro mě jednička a stálice.
Pokud máte doma hotovou zoo, určitě oceníte Asan 45l za 355,- . Mají velký výběr jak pro psy, tak pro terária a poštovné zdarma od objednávky 1 500,-. Pokud jste z Prahy, lze si zboží osobně vyzvednout.
Objednávám zde velký 8kg pytel granulí pro morčata za příjemných 862-, a vydrží nám dlouho. Mají zde nabídku i pro psy, což pro mně jako barfujícího pánečka je zbytečné, ale hodí se. Mají zde i použitelné domečky nebo hračky.
Kvalitní eshop plný praktických věcí, které se Vám hodí. Od krmiva po volně přístupné veterinární produkty rozdělené vše podle kategorie, jakou chcete (pes, kočka, králík, morče...). Rychlé dodání, vždy vše v pořádku.
Z tohoto obchodu jsem zatím neobjednala, ale má spoustu pozitivních recenzí a i kvalitních produktů - od výborné velké klece pro hlodavce po výrobky JR Farm a ostatní. Mají i aplikaci do mobilu, takže lze objednat i takto.
Obchod pro ty, kteří kupují hmyz ve velkém pro své miláčky. Rozhodně doporučuji, zvlášť protože se kupování hmyzu po malých krabičkách ze zverimexů prodraží i při jednom hmyzožravci. Majitel je ochotný, rychlý a vždy vyhoví.
Druhá, ode mne ověřená farma se živým hmyzem, právě pro nás náročné s velkou spotřebou. Vždy vše dobře zabaleno a vždy v pořádku doručeno.
8. Různé bazary
Na fb stránkách, na seznamu, inzeráty. Někdy různí lidé prodávají věci, které se mi hodí a zároveň jsou za cenu, kterou jsem ochotna zaplatit :)
9. eBAY, Aliexpress
Poslední možnost, která mě napadá. Nevýhodou je, že musíte mít PayPal, ale pokud máte kamaráda, který ho má a je ochotný vám zboží objednat, máte vyhráno. Na eBay totiž najdete spoustu zajímavých, praktických a hlavně levných věcí, které rádi využijete! :)
Poněkud zbytečný článek, ale možná se někomu bude zdát užitečný a najde v tom odpovědi na některé své otázky.
Cena šneka
Většina šneků se buď daruje zdarma nebo za max.symbolických 30-50 korun. Někteří vám jej darují i za sépiovou kost. Samozřejmě, pokud chcete nějaký vzácný druh šneka, připlatíte si, ale nejsou to žádné obrovské částky.
A to nemluvím o možnosti, že si šneka můžete najít v naší přírodě (pokud zrovna netoužíte po tom africkém).
Bydlení
Je zcela jen a jen na vás. Buď se rozhodnete investovat do akvária/terária nebo si pořídíte plastový box cca za 150Kč. Co se týče ostatních věcí, co do boxu dáte :
Lignocel 42,-
Keramický květináč 30,-
Keramický podtácek 20,-
Miska na vodu 40,-
Okrasné kamínky max. 60,-
Mech, větvičky, kamínky, květiny - zadarmo v přírodě
Krmení
V domácnosti se vždy najde nějaké ovoce a zelenina a pokud ne, není problém zajít do obchodu a něco koupit. Sépiovka stojí různě podle balení a velikosti, ale víc jak stovku za ni nikdy nedáte.
Denní péče
Denně vyhodíte jídlo z předchozího dne, stolici a dáte nové, a ráno a večer ubikaci orosíte vodou. Sem tam šneky vykoupete, očistíte jim ulity. Jednou měsíčně vyměníte všechnu hlínu a umyjete celý box. Hlídáte, aby byla stále přítomna sépiová kost. A prohlížíte box, jestli v něm nejsou vajíčka, která musíte zničit - pokud je nechcete. To je celé :)
Pokud šneky zanedbáte nebo na pár dní odjedete, tzv. se zazátkují a čekají, až se zlepší podmínky pro život. Odzátkujete je tím, že jim podmínky zlepšíte a nebo je vykoupejte :)
A to je vše. Jak říkám, je to velmi nenáročný tvor, který se o sebe postará v případě, že vy na něj nemáte čas. Proto je vhodný k lidem, kteří cestují nebo jsou pracovně vytíženi. A k lidem, kteří chtějí zvíře, ale neradi se o něco denně starají :)
.jpg)
