Je ježek náročné zvíře?

S ježky se v posledních dnech roztrhl pytel. Všichni je chtějí, protože je to roztomilé neobvyklé zdomácnělé zvířátko. Zároveň se objevuje spousta nepravdivých informací a fám, které je nutno vyvrátit, aby nebyl žádný z ježků poškozen. Kvůli tomu a spoustě jiným důvodům vznikl tento blog.
Ale zpět k otázce. Je ježek náročné domácí zvíře?
Pojďme to zjistit!
Pro přehlednost si ježka rozdělíme do několika kategorií a nakonec vše shrneme.

Cena ježka

Tady je nutné si uvědomit, jakého zbarvení ježka chceme. Líbí se nám více tmavší verze nebo jsme spíše na albíny? Od zbarvení se liší cena. Pokud chceme tmavého ježka, cena se většinou pohybuje okolo 2000,-. Albíni jsou většinou od 1000,- až 1500,-. Můžete je najít i levněji, ale je lepší si ježka koupit od zkušeného chovatele než amatéra, který nechal svou samičku zabřeznout (hlavně protože budete mít výpis rodičů a nebudete na tom jako já).

Povaha ježka

Každý ježek je povahou rozdílný. Je důležité na to myslet při koupi nového ježka, protože pokud si pořídíte bručouna, který vám bude vděčný jen za čistý pelech, žrádlo a vodu a nenechá na sebe za žádnou cenu sáhnout nebo se vzít do ruky - budete nešťastní.

Bydlení

Rozhodně to leze do peněz. Musíte koupit vhodnou klec, doporučuji velkou, aby měl ježek dostatek místa na večerní aktivity. Musí se vám tam vejít domeček, velký kolotoč a dvě misky minimálně. Můžete zkusit i záchod, ale myslím, že ve většině případech se na něj ježek chodit nenaučí.
Podestýlka může být buď fleecové deky, jako u zahraničních chovatelů, nebo bezprašné piliny. Doporučuji Asan, to je ekologické stelivo, které efektivně vstřebává pachy. Na internetu můžete najít 42l za 400,-,vydrží zhruba měsíc a něco, protože dobře saje a tím pádem se nemusí měnit tak často.

Krmivo pro ježka

Další žrout peněz. Vzhledem k tomu, že ježek by měl jíst pouze kvalitní kočičí granule s velkým podílem masa (viz. Krmení ježka ZDE), kupujeme pouze drahé a kvalitní značky. V Česku je s krmivem větší problém než v Americe, máme méně možností a tak improvizujeme, jak jen to jde. Mezi kvalitní granule řadíme značku Royal Canin, Purina Pro Plan, Orien, Applaws, Hill's...

Dále je důležitou složkou hmyz a ježci by ho měli mít každý den. Ve zverimexu je krabička hmyzu za 64,-, vydrží necelý týden. Rozhodně je lepší si koupit hmyz ve větším od prodejce krmného hmyzu.

Hračky

Bez problémů. Nemáme sice tolik možností jako v zahraničí, ale dá se dobře improvizovat s hračkami pro kočky/hlodavce/ptáky. Spoustu hraček si můžete vyrobit nebo použít věci v domě (ping pongový míček, malé krabice namísto tunelu, košík na badminton...).

Denní péče

Popravdě, bez větší námahy. Při celkovém čištění klece se zřejmě zapotíte, ale pokud jde o běžnou denní péči, nevidím v tom nic složitého. Ráno vyčistíte klec od stolice - vyměníte špinavou podestýlku - umyjete kolotoč - vyčistíte misky - dáte čistou vodu a granulky přes den, kdyby se vzbudili. A večer podáváte hlavní jídlo a chvíli se ježkovi věnujete.

Mimochodem, doporučuji mít koupenou přepravku, jak kvůli cestování, tak protože je dobré do ní uložit ježka během velkého úklidu :)

Umístění klece

Kromě zimy/tepla/průvanu/hlučnému místu je nutné si uvědomit, že ježek je večer hlučný a nevoní po fialkách. Mě osobně zvuk kolotoče nevadí, ale lidé s lehkým spaním by měli problém s usínáním a ježek by je mohl budit. Zároveň, pokud se ježek hýbe, jeho střeva pracují a vyprázdní se právě na kolotoči. To celé pak rozšlape a po celém pokoji se táhne odér. Znovu, já osobně jsem s tím v pohodě a ježka kolikrát necítím, ale ostatní členové naší domácnosti jsou tímto znechuceni a cítí to opravdu hodně.

Veterinářská péče

Má noční můra. Je třeba zjistit si veterináře, který má alespoň nějakou zkušenost s ježkem evropským, ale spousta veterinářů se setkává hlavně se psi a dalšími typicky domácími zvířaty, takže vědomosti o ježcích pokulhávají. Toto domácí zvíře je tu, dá se říct, stálé nové a velkou neznámou, takže veškerá léčba je experimentární. Je dobré vyhledávat rady od zahraničních chovatelů, pokud se něco začne dít, a teprve potom se rozhodnout, jestli to zvládnete sami nebo své zvíře k veterináři vezmete.

Zodpovědnost

Také důležitá věc je, uvědomit si, že jako majitel jakéhokoliv domácího mazlíčka jste zodpovědni za zdraví a celkovou pohodu zvířete. Pokud pojedete na dovolenou, musíte najít někoho, kdo bude ochotný se o ježka starat. Pokud kvůli škole musíte na intr, je dobré si zjistit, jestli ježka na koleji můžete mít. Pokud ne, musíte najít jinou alternativu nebo ježka nechat u rodičů. 

Musíte si koupi ježka důkladně rozmyslet, protože jakmile ho jednou budete mít, musíte počítat, že s vámi bude zhruba šest let. Není to hračka, která vás za měsíc omrzí a vy ho budete prodávat.

Také si uvědomte, že ježek není vhodný k dětem. Zaprvé si ho neužijí, protože je aktivní v noci a zadruhé bude pro dítě obtížné jej držet, protože i když má bodliny složené a v klidu, stále může píchat a dítě nebude chtít držet něco, co jej píchá do ruk.

A také je nutné si uvědomit, jestli to finančně utáhnete a jestli vám to za to stojí. Ježek je drahý, ze začátku extrémně, než nakoupíte vše co je potřeba a každý měsíc ježek stojí zhruba 500,-.

Souhrn

Takže - je ježek náročné zvíře?

Myslím si, že na údržbu ne. Nebude vyhledávat vaši společnost a stačí mu pouze čistá ubikace, kolotoč, voda a jídlo. Sem tam umýt nožky/bodliny od stolice a zastřihnout drápky.

Finančně je náročný hodně. Ze začátku obzvlášť, pokud bych to měla počítat já, za půl rok co mám ježky jsem do nich dala zhruba 9 tisíc. Beze srandy. Pokud bych měla jen Šarlotu, bylo by to asi jen 5 tisíc. Teď se mi to už konečně ustálilo na tu pětistovku měsíčně za jídlo, podestýlku a různé blbůstky.

Přemýšlejte, než koupíte :)

Margo (ta v novém domově)

(Fotka "ukradena" z FB profilu její majitelky)

Jméno: Margo
Druh: Africký ježek bělobřichý

Margo se taktéž narodila 3.února 2014. Byla ze všech největší a jako první otevřela své oči.
Margo putovala do nového domova a měla se pohádkově.
Byla to obrovská temperamentní dáma, která se nebála ozvat. Nesnášela, když jste ji vzbudili a byla na vás naštvaná ještě dlouho po tom. Nesnášela hlazení na hlavě, nechala se přemluvit až za několik minut, kdy to vzdala.
Zastříhávání drápků nebyl problém, protože byla vyčůraná a věděla, že za to něco dostane. Ve vaně se ráda cachtala a prozkoumávala, co o tam plave a proč to plave.
Taky byla nejvíc fotogenická s epickými výrazy.
Nebyla vybíravá a ráda zkoušela nové věci, jako Edith.

Edith (ta, která sní cokoliv, co uvidí)

Jméno: Edith
Druh: Africký ježek bělobřichý

Edith se narodila 3. února 2014. Byla nejtmavší ze všech sester a také nejakčnější.
U od samého začátku to bylo divoké dítě. A také mistr v utíkání z klece a nejlepší hráč na schovávanou. Nikdo doteď nechápe, jak to dělá, ale vždy se jí podaří z čehokoliv utéct a být celý den ukrytá. A to i když prolezete celý byt. Prostě nikde není!
Na pravé straně má dva bílé flíčky.
Byla příšerně ohebná a ničeho se nebála. Neměla problém vrhnout se z metrové výšky, jen aby prozkoumala, jak to dole vypadá.
Chvíli neposeděla.
Byl to rozený běžec. Troufla bych si říct, že běhala rychleji než já.
Ráda zkoušela nové potraviny. A jako jediná jedla meloun.
Ze začátku se mnou vůbec neměla zůstat, stejně jako Margo měla být udána, ale nějak jsem se do ni zamilovala víc, než jsem chtěla a bylo rozhodnuto.
Stejně jako Agnes měla ráda hlazení na hlavě.
Měla problém v zimním období a často měla sklony upadávat do hibernace.

Edith u nás dožila do krásných necelých pěti let. Jako ježčí seniorka byla stále zvědavá a akční, pouze ke sklonku života se více uklidnila a polehávala. S veterinářkou jsme se shodli na rakovině kůže, dlouhou dobu jsme bojovali s krvácejícími vřídky. V den, kdy to po dlouhém boji vzdala jsme ji vyprovodili za duhový most.

Agnes (ta nejmenší co přerostla svou matku)

Jméno: Agnes
Druh: Africký ježek bělobřichý

Agnes se narodila 3.února 2014. Byla ze všech nejmenší a jako poslední otevřela své oči. Už odmala měla velmi milou povahu. Kvůli ní se vždy dostala k jídlu až poslední a všechny sestry nad ní měly navrch.
Jako jediná byla takový vozembouch, kam ji posadíte, tam ji většinou najdete. Takže jako jediná mi zůstala v pelíšku chrnět, když jsem si ji vzala k notebooku.
Ve vaně při koupání si sedla do vody a koukala kolem, jako kdyby byla na dovolené nebo v lázních.
Nerada experimentovala s jídlem. Měla své stálice a byla spokojená.
Měla ráda hlazení na hlavě :)
Byla mistrem v nejdivnějších polohách při spánku.

 Nejlepší poloha. Devět z deseti ježků doporučuje.

Usnout na střeše není problém, pokud jsi Agnes.

Šarlota a jak to všechno začalo

Jméno: Šarlota
Druh: Africký ježek bělobřichý

Šarlotka se ke mně dostala v lednu 2014. Byla dlouze očekávaným členem naší rodiny. Ten příběh je ale mnohem delší než si myslíte...
Už zhruba na konci léta jsem se rozhodla a začala zcela vážně hledat chovatele, který mi ježka prodá. Neměla jsem nastavené žádné priority, prostě jsem chtěla dobře vypadající, zdravou samičku s milou povahou. Našla jsem několik inzerátů, spoustu chovatelů v Brně i kousek od Brna, ale pokaždé už jim zbyli pouze chlapci. Pokaždé mi ale řekli, že plánují další vrh, tak jsem se rozhodla počkat. Jednou se stalo, že jsem jednu samičku objevila a dokonce se mi podařilo domluvit se s chovatelem. Bohužel, nevím co se stalo, ale když jsem se chtěla domluvit o pár dní později na datu předání, samičku daný chovatel prodal někomu jinému. I když jsme si ji zarezervovala. Utřela jsem slzu a hledala dál.
Podařilo se mi najít jiného chovatele z Frýdku Místku, který prodával samičku bez oka. Řekla jsem si, že zajímavější už to být nemůže a domluvili jsme se na předání. Bohužel to na poslední chvíli ztroskotalo, když jsem nemohla naplánovat dopravu a vlakem by to bylo pět hodin tam a pět hodin zpátky, což jsem si s ježkem v přepravce nemohla představit.
Poslední pokus byl napsat chovatelům z Brna, jestli nemají mláďata. Nikdo z nich zrovna neměl a již neplánoval, ale jeden z nich chtěl prodat chovnou samici. Chopila jsem se šance, domluvili jsme se, dokonce jsem usmlouvala slevu o tři stovky a pro Šarlotu jsem si jela s přítelem právě v lednu 2014.

Šarlota byla dokonalá. Ze začátku hodně prskala, nechtěla abych na ni šahala a byla hodně nepříjemná. Samozřejmě měla momenty, kdy byla jako andílek, ale ve většinu času to bylo tornádo.

3. února jsem se rozhodla Šarlotu umýt, protože byla po akční noci celá od výkalů. Byla s tím smířená, ale někdy v polovině se úplně změnila a ke konci mě kousla. Moje první kousnutí od ježka :) Krvácela jsem, ale nebyla jsem na ni naštvaná. Vrátila jsem ji do klece, pořádně vysušenou a klec pořádně zateplenou. Zhruba o půlnoci jsem z domečku slyšela mlaskání. Přemýšlela jsem, co tam dělá a pak mě napadlo, že mi nejspíš utekl šnek a ona mi ho právě žere. S hrůzou v očích jsem se vrhla ke kleci, nadzvedla domeček a myslela jsem, že se mi nadobro zastaví srdce. Olizovala poslední děťátko ze tří....
Nevím jestli jsem tehdy měla zatmění, ale první co jsem udělala, bylo, že jsem je vzala do ruky. Opravdu největší blbost, co jsem kdy udělala. Ale Šarlot se jich nevzdala a krásně o ně pečovala, za to jsem na ni pyšná.
Údajný chovatel mi nikdy neodpověděl na zprávu a smazal si svou stránku. To, že prodal těhotnou samičku buď nevěděl nebo se ji velmi rád zbavil. Od této zkušenosti dbám a apeluji na řádné prověření toho, od koho zvíře pořizujete.
Zato já jsem si kolikrát nevěděla rady a asi třikrát jsem psala na Dubovou farmu s dotazem. Tímto děkuji a zdravím :)

No, abych to zkrátila. Holky jsem pojmenovala podle tří animovaných postav z Já Padouch - Agnes (nejmenší), Margo (největší) a Edith (prostřední).

Já osobně jsem to, že je těhotná, nepoznala. Do klubíčka se schoulila, při chuti byla, aktivní byla také. Samozřejmě, kdybych to věděla, tak bych ji neustále netahala a nechala ji v klidu, ten den bych ji vůbec nekoupala...Ale to by mi musel někdo říct, že.

Plus pár faktů o Šarlotě:

• Neumí na kolotoči a absolutně nechápe, k čemu se používá. I po mých pokusech ji na něm naučit to stále nechápe.
• Všechno odstrkuje a převrací svým čumákem. Dejte jí do klece domeček a ráno bude vzhůru nohama. Dokonce jednou poskládala misky na sebe! (Velký, keramický)
• Ze všeho nejraději leze do různých rour, tunelů a pod deky nebo pytlů na spaní.
• Je nejhlučnější ze všech.
• Když jí dám zophobas červa, jen ho požvýká a nechá jeho obal.
• Po půl roce se konečně nechala ochočit a nyní se dá i hladit!

Šarlota se u nás dožila seniořího věku a naučila mě, co vše starý ježek potřebuje. Hodně zhubla, měla problémy s pohybem a s příjmáním potravy. Vše muselo být rozmixované a často byla dokrmována po pár hodinách. Často vykonala potřebu pod sebe a musela být očištěna. Vše s láskou a trpělivostí. A ve chvíli, kdy odešla za duhový most nebyla sama ♥

Zdraví, cestování s ježkem a odchov mláďat

Zdraví

V případě závažnější či akutní zdravotní komplikace se doporučuje okamžitá návštěva veterináře. Pří lehčím problému je možno kontaktovat zkušeného chovatele a požádat jej o radu. Problém v České republice je ovšem ten, že pokud se vám s ježkem něco stane, je těžké najít veterináře, který si ví rady. Tím, že ježci v Česku teprve začínají bohužel znamená, že většina veterinář se s tímto tvorem ještě nikdy tváří v tvář nesetkala.

Ježkovi rostou poměrně rychle drápky na nohou (obzvláště na zadních), a proto je třeba jejich zkracování.  K zastřihávání se doporučuje použití kleštiček pro morčata. Já osobně preferuji kleštičky na nehty pro lidi. Pokud ježka střihneme, ránu dezinfikujeme. Pro jednoho může být zastřihávání drápků dosti náročné, proto je lépe provádět stříhání ve dvou s rozespalým ježkem (jeden ježka drží, druhý stříhá), v krajním případě zajít k veterináři. 

Nejčastějšími zdravotními problémy jsou: ztráta ostnů (nezaměňovat s výměnou bodlin), šupinatá kůže (může být způsobena suchou kůží, nebo napadením roztoči – léčba u veterináře), potrhané uši, výtok z uší (často od roztočů nebo plísňových infekcí – léčba u veterináře), přehřátí (snížení teploty), snaha o hibernaci (okamžité zahřátí ježka), stres (možný průjem a zvracení), strupovitost (zanícení chlupových folikulů u mláďat – vhodnější léčba s veterinářem), začervení (rozbor trusu u veterináře a popř. následná léčba), obezita (změna jídelníčku, více pohybu), mechanické poranění končetin (v boxu, na nevhodných pomůckách, ale i při volném pobíhání), výtok z očí či nosu, zelená stolice, strnulá chůze (artritida, nedostatek vápníku, velmi vzácně WHS)…

Koupání ježka se nedoporučuje. Ve výjimečných případech (při velkém znečištění) je možné použít k očištění ježka vlažnou vodu a kartáček. Nezbytné je však následné řádné osušení ježka, aby neprochladl.  Oblíbené internetové obrázky, na kterých ježek plave v plné vaně vody (mezi gumovými hračkami, často i s pěnou), jsou ukázkou týrání zvířat. Ježek plavat umí, ale používá to jen při krajních situací, kdy se snaží zachránit si život. Zajímavostí snad je, že lišky se chytře naučily ježka vehnat do vody, kde se nemůže zabalit do kuličky a tím pádem ho liška sežere... Absolutně to nezapadá do tohoto článku, ale chtěla jsem na to upozornit :D

Cestování

• Ne všichni ježci snáší cestování stejně dobře. Ze stresu mohou dostat „cestovatelský průjem“. Rozhodně se nedoporučuje cestovat s březí samičkou či maličkými mláďaty.

• Při cestování v zimě je nutno ježka pořádně izolovat od chladu a pohyb venku co nejvíce zkrátit.

• V létě při cestování hlídáme přehřátí ježka, přímé sluneční světlo, sílu klimatizace.

• Ve všech ročních obdobích je samozřejmé, že nenecháme ježka zavřeného někde bez dozoru (např. automobil).

• Na převoz ježků používáme nejlépe vystlané (látky, hobliny, Asan…) a odvětrané umělohmotné přepravky či papírové krabice přiměřené velikosti.

• Volíme co možná nejrychlejší trasu a neděláme zbytečné prodlevy.

Odchov

Případný odchov ježka by měl nastat až po nějaké době, kdy se člověk s ježkem řádně seznámí, naučí se o něj pečovat, pochopí jeho chování a potřeby, naučí se určovat barvy, pochopí alespoň základy genetiky… Měl by následovat po pečlivém uvážení, zda se zvládnete o případná mláďata řádně postarat, či se s nimi rozloučit, zda jste schopni zajistit samičce dostatečně rychlou veterinární péči v případě komplikací. Zvažte, zda pro Vás nebude příliš stresující fakt, že spousta samiček svá mláďata neodchová a velmi často je i zabije, či celé sežere. Ježek je kanibal a u prvorodiček jsou tyto problémy poměrně časté. V žádném případě by hlavním důvodem odchovu neměla být mylná vidina finanční zisků…

Samička bývá březí přibližně 35 dnů. V připraveném „hnízdě“ sama porodí v průměru 2 – 6 mláďat. Po narození jsou mláďata slepá a holá. Přibližně do věku šesti týdnů jsou kojena a postupně si zvykají na pevnou stravu. Zhruba v osmi týdnech se od matky oddělují. Samička by neměla mít víc jak dva vrhy ročně, první připouštění probíhá mezi 6 – 12 měsícem věku samičky. Ne dříve, ne později. Samečka je možno využít k chovu od 5 měsíců. Obě pohlaví jsou plodná mnohem dříve, ovšem před brzkým připouštěním se důrazně varuje, a to nejenom z etických důvodů.  

Informace byly čerpány z http://www.klub-chovatelu-jezku.cz.

Krmení ježka

• Hrubým odhadem ježek potřebuje denně 1 – 3 lžíce potravy, což je 70 – 100 kalorií. Pozor na nadváhu, ta je u ježků velmi častá a pozná se neschopností ježka zabalit se do klubíčka. V případě nadváhy však ježkovi neomezujeme množství potravy, spíše mu změníme (pozvolna) jídelníček za méně tučný (výživný) a zvýšíme množství pohybu.

• Všechna potrava by měla mít pokojovou teplotu. Pokud ježek dostane příliš studené věci, hrozí mu průjem. Větší množství sušené stravy může způsobit naopak ucpání a perforaci střev s následným úhynem ježka.

• Každé nově zavedené krmivo by mělo být podáváno v menším množství a jednotlivě, abyste mohli včas podchytit případné zažívací problémy.

• Poměrně velkou část krmení, ne však jedinou, tvoří u ježka kočičí granule. Doporučuje se podávat ty nejkvalitnější. Granule můžete zkrmovat suché (nevýhoda - opotřebování chrupu), ale i namočené (nevýhoda - brzké kvašení). Oblíbené značky, dostupné takřka všude, jsou např.  Royal Canin (Babycat, Kitten, Sterilised), Hill´s, Orien, Applaws, Purina Pro Plan…

• Druhou a neméně velkou část jídelníčku pak tvoří hmyz – mouční červi, cvrčci, zophobasi, švábi, sarančata... Ten je možno zakoupit v různých obchodech, lze se domluvit na pravidelném odběru s chovatelem krmného hmyzu, lze ho objednat na internetu, či si ho množit doma sám.Hmyz může být podáván živý, sušený (jen minimálně), konzervovaný nebo lyofilizovaný. Podávání živého hmyzu má více výhod, včetně toho, že se jeho lovem ježek i vhodně zabaví a absolvuje tak jistou dávku přirozeného pohybu. Krmný hmyz by měl být před podáním zvířeti krmen různým ovocem či zeleninou, můžete přidat i minerální doplňky.Živé cvrčky můžete umístit na několik minut do chladničky. Tím se zpomalí a pak je můžete krmit ručně nebo pinzetou.Ale riskujeme, že ježka kousnou do čumáčku, proto se doporučuje živá nedávat. Červy a šváby lze podávat v misce. 

• Lze podávat i gammarusi, ale jen jako pamlsek a jen v malinkém množství (dva za den s týdenním odstupem?) protože jsou příliš slané.

• Lze podávat i maso (kuřecí,losos,krocan) upraveno jako vařené, dušené…Vždy bez soli a koření! Také nikdy nepodáváme syrové maso, kvůli bakteriím a salmonele. Lze krmit i hovězím a vepřovým masem, ale jen v malém množství.

• Vajíčko by mělo být natvrdo, nedoporučuje se kvůli bakteriím podávat vejce syrová a na hniličku. Taktéž nesmí být solená nebo jinak ochucená.
• 
  
• Zahraničí chovatelé také uvádí, že mezi granulky míchají  - ovesné vločky, rýži, těstoviny, fazole... jako zdroj vlákniny. Zatím mám vyzkoušenou rýži, která jim celkem i chutná a těstoviny. Ani s jedním neměli problém :)

• Jako doplněk stravy (vápníku) je ježkům podávána sépiová kost. Pozor, je slaná, může ježkům příliš zatěžovat ledviny. Někdy však ježkům slouží jako zábava a hračka, což v tomto případě vůbec nevadí. 

• Ožehavé téma jsou myší holátka. Chovatelé je nedávají z důvodu, aby si matka v budoucnu nespletla svá mláďata s jídlem. Je spousta internetových diskuzí na toto téma. Každopádně pokud už se rozhodnete ježka krmit holátky, dávejte je z humánního důvodu mrtvá. Ježek je totiž začne zaživa požírat.
• Občas je dobré ježkům podat i kalcium (prášek) - asi jednou za měsíc. Březím a kojícícm samičkám + mláďatům - asi jednou za týden. Tento přípravek zakoupíte běžně ve "zverimexech". A je možné jej nasypat na granulky či červíky.

• Ovoce a zelenina se také řadí do jejich jídelníčku. Je dobré sem tam něco ježečkovi dát. Ovoce je líp stravováno než zelenina. Všechna zelenina by měla být nakrájena na malé kousky a může být i uvařena, dušená aby byla měkká. Hlavně mrkev a brambory by měli být uvařeny, aby si ježek nezničil chrup. Kukuřice a hrášek by měl být podáván jen v malém množství a ne často.

• Ovoce, které ježek jí : jablko, banán, borůvky, mango, ananas (sporné, někde čtu že ano a někde že ne), maliny, jahody, meloun, papaya, cantaloupe.

• Zelenina, kterou ježek jí : chřest, mrkev (vařená), kukuřice (jen trošku), okurka, zelené fazolky, hrášek (jen trošku), ředkvička, sweet potato (vařené), tuřín.

• Ježek nedokáže vstřebávat laktulózu, takže nepodáváme jogurty, tvarohy, mléko atd…

• V neposlední řadě je nutné, aby měl ježek neustále k dispozici dostatek čisté vody.

• Ježci by nikdy neměli být krmeni: ořechy, avokádem, cibulí, česnekem, syrovou mrkví, celerem, hrozny i rozinkami, sušeným ovocem, čokoládou, syrovým masem a vajíčkem, citrusovými plody, upravovanými potravinami (smažené, uzeniny, solené…) a mlékem (mléčnými výrobky), oříšky, lepivými potravinami.
• Taktéž nepodáváme žádný hmyz a žížaly chycené ve volné přírodě či na zahradě. Ježek by se mohl něčím nakazit.

• U komerčně vyráběných krmiv by neměla obsahovat : vedlejší masové produkty, umělá barviva, lepek, umělé konzervanty, sladidla a propylen glykol.

Význam některých složek v ježčí dietě:

Probiotické enzymy - jdou do trávicího systému a pomáhají tělu vytěžit více nutričních hodnot a lépe je dále využít.

Laktobacily - by neměli být vždy podávány v případě, že ježek je léčen antibiotiky, pomáhají udržet rovnováhu mezi dobrými a špatnými bakteriemi a předcházejí kvasinkovým infekcím.

Selen - důležitý pro zdravé srdce, spolu s vitamínem E chrání před volnými radikály (které vedou k rakovině) - obsažen v kuřecím mase, hnědé rýži, tresce, platýsi, humru

Vitamín E - chrání buněčné stěny, usnadňuje hojení popálenin a ran - obsažen v olejích (slunečnicový, sezamový, kukuřičný, sójový, olej z tresčích jater

Vitamín B1 - důležitý pro mnoho metabolických procesů - obsažen v chřestu, pampeliškových listech, hnědé rýži

Vitamín B2 - pomáhá tělu přeměnit proteiny, tuky a karbohydráty na energii, chrání tělo před kožními a očními problémy - obsažen v chřestu a tvarohu

Vitamín B3 - funguje v podstatě stejně jako vitamín B1 - obsažen v chřestu, banánech, kuřecím mase, broskvích, dlouhozrnné rýži

Vitamín B6 - je nezbytný pro správné fungování nervového systému a střev, jeho nedostatek způsobuje anémii a poškození nervového systému - obsažen v kuřecím mase

Veškeré informace byly čerpány z http://www.hedgehog-dream.eu/ a http://www.hedgehog.cz/. a http://www.klub-chovatelu-jezku.cz a http://mojijezecci.wbs.cz .Obrázky nalezeny na googlu.

Bydlení pro ježka

• K chovu ježků jsou nejvhodnější umělohmotné boxy o minimálních rozměrech 90 x 45 cm, dají se však použít i skleněná terária, které působí i jako dekorace v bytě, jsou ale náročnější na údržbu. Klece vhodné nejsou – ježek nesmí být v průvanu. Při snaze lézt po vodorovných drátcích se může i poranit. Radím koupit klec co největší, aby měl v noci ježek místo na své aktivity. 

• Podlaha ubikace musí být z pevného materiálu. Doporučuje se vhodné zabezpečení, neboť ježek dokáže snadno utéct a najít jej pak v bytě bývá značně problematické.

• Ubikace musí být umístěna v místnosti s teplotou 22–26°C. Pokud je teplota nižší, musí mít ubikace samostatné vyhřívání. Ježek nesmí být v průvanu, nesmí se však ani zapařit. Já osobně přes zimu přes klec přehazuji teplou deku, pokud mám pocit, že je v mém pokoji průvan tak dělám to stejné :)

• Ježky se doporučuje chovat samostatně. Opačná pohlaví se k sobě dávají pouze po dobu páření. Někde jsem četla, že sameček se samičkou být nemůže, protože by samičku stále nutil k páření a samička by z toho pošla. Samozřejmě nesmí být dva samci spolu, protože by docházelo k bitkám. Zároveň jsem ale četla, že pokud jsou spolu samičky od narození, tak spolu být mohou. 

• Jako podestýlku používáme bezprašné hobliny, silnější látkovou podložku atd., nejlépe však Asan.

• Dřevěné peletky doporučovány nejsou, neboť mohou způsobit otlaky. Seno není doporučováno ani do domečku,  může způsobit zaškrcení končetiny. Podestýlku sypeme asi ve 2 cm vrstvě po celém dně.

• Na krmivo a vodu používáme nejlépe těžké keramické misky se zahnutým okrajem směrem dovnitř. Krmivo z nich tak lehce nevypadává ven a neuteče z nich ani živý červ. Na mokrou (např. maso, vajíčka, namočené granule) a suchou potravu (neupravené granule) se doporučuje používat dvojích misek. 
• Použití napáječek je diskutabilní, protože si občas ježek o kovový konec poškodí chrup. (Četla jsem že si s tou kuličkou hrají, uvězní tam řezáky a ty si pak při snaze dostat se ven ulomí)

• Do ubikace je nutno umístit i úkryt (domeček) pro klidný a nerušený spánek ježka. Domečky mohou být vyrobeny ze dřeva, z krabice od bot, či z umělé hmoty (snadná údržba); jako úkryt mohou však ježečkovi posloužit také různé čepice či látkové pytlíky. U nich je však nutné dávat pozor na nitě, aby se ježkovi nepřiškrtila noha - hrozila by amputace.

• Co se týče záchůdku, jde o věc opět značně individuální. Jsou ježci, kteří budou chodit vykonávat svoji potřebu na jedno místo, někteří však zase znečistí celý box. Není ovšem náročné trus každý den vysbírat a eliminovat tak zápach.

• Večer je vhodné nechat ježka volně proběhnout po bytě – pod dozorem, či ve speciální ohrádce. Jelikož není dobré ježka budit násilím, protože by byl stresován, vyčkáme, až se vzbudí sám. Jako dokonalá improvizace se mi osvědčil nafukovací bazén :)

• Do ohrádky a boxu je vhodné umístit různé hračky, prolézačky, kolotoč, talíř, papírové trubičky…

• Ježky není vhodné chovat poblíž krbu (vysoká teplota, oheň, kouř), okna (průvan, přímé slunce), vstupních dveří (vysoké výkyvy teplot, průvan), ani v prádelně (hluk, vysoké teploty, vlhko), ložnici (nízká teplota a rušení vás ze spánku), a v kuchyni (intenzivní výpary z jídel a nenadálý hluk – řinčení nádobí…)

• Čištění ubikace je také doporučováno spíše ve večerních hodinách, kdy je ježek již aktivní. K vytření boxu postačí teplá voda a hadr, občas použijeme i dezinfekci (vhodnou pro malá zvířata). Nezapomeneme umýt ani domeček, kolotoč, hračky a ostatní příslušenství boxu. Misky samozřejmě čistíme denně.

• Venkovní výběhy pro ježky nutné nejsou. Pokud ano, tak ježka pouštíme proběhnout až večer, kdy není přímé sluneční světlo, hlídáme jej a máme na paměti, že v trávě může chytnout různé parazity (např. klíště). Zcela volný pohyb se nedoporučuje, protože ježek umí velmi rychle běhat a při setmění by se těžko hledal. Pozor také na kočky, psy… 

Veškeré informace byly čerpány z http://www.hedgehog-dream.eu/ , http://www.hedgehog.cz/. a ze zkušenosti. Obrázky nalezeny na googlu.

Ježek bělobřichý - obecné informace

Tento ježek je v současné době asi nejčastěji chovaným druhem ježků v lidské péči. Pro celkem nenáročný chov a pro možnost snadného ochočení mláďat se stal oblíbeným domácím mazlíčkem po celém světě.

• V zajetí se dožívá asi 4 - 6 roků. Průměrná délka života je uváděna na 3.5 roku, maximální 9 let. 
• Dorůstá velikosti 18 - 23 cm (je menší než ježci ze zahrad a silnic) a v dospělosti asi váží 300 - 700 g.

• Přes zimu nehibernuje (nepřezimuje), je menší a barevnější . V případě nebezpečí se choulí do klubíčka, "vrčí" a nadskakuje.

• Občas sliní (tzv. "házení sliny na záda"). Neví se, proč to ježci dělají, ale zřejmě se tak seznamují s novým pachem. Vypadá to, jako kdyby měl ježek záchvat, dokáží u toho dělat zajímavé až akrobatické polohy, když si slinu hází na bodliny.

• Ježek je hmyzožravec!!! V zajetí se krmí převážně červy a cvrčky, kvalitním krmivem pro kočky, vařeným masem, vajíčkem.... Zároveň se ježek musí hlídat, protože nemá žádný limit a sní opravdu všechno, co mu dáte. Proto je nutné nastavit danou dávku, aby se ježek nestal obézním.

(Příklad obézního ježka)

• Teplota v místnosti, kde ježek žije, se doporučuje 20 - 30°C. Ideální je přibližně 24 °C.

• Dospělosti dosahuje asi ve 2 měsících, avšak první zabřeznutí se doporučuje v rozmezí 6 - 12 měsíců. Ne dříve a ne později. Předčasné ale i pozdní zabřeznutí by mohlo být pro samičku smrtelné!

• Ovulace je u samičky vyvolána přítomností samce. Její možnost zabřeznutí je v rozmezí 2 - 5 dnů. Pokud nedojde k zahnízdění vajíček, následuje diestrus (2 - 5 dní), kdy je snížena výška děložní sliznice na klidové stádium, žluté tělísko neprodukuje progesteron.

• Samička je březí asi 35 dní, rodí se v průměru 2 - 6 mláďat. Počet vrhů do roku by měl být maximálně 2. Jinak se samička příliš vyčerpá a předčasně umře. 

• Sameček je od samičky snadno poznatelný. Má na bříšku něco, co připomíná "pupík". Je to penis. Pozor - nezaměňovat s ocáskem!

• Nedoporučuje se jako mazlíček pro děti. Je to noční zvíře, přes den spí, nesmí se budit a píchá. Jinak je to neobvyklý domácí mazlíček, který se při troše trpělivosti ochočí. Samozřejmě mnohem rychleji získáte důvěru u mláděte, než u dospělého ježka.

• I když mají tito ježci poměrně ostré zuby, obvykle je při hněvu nepoužívají a spokojí se s pasivní obranou (klubíčko). V nejhorším případě "nadskakováním" se záměrem nepřítele popíchat. Při nervozitě se mu na čele vytvoří tzv. brázda (rýha), kůže se přetáhne přes oči. Uprostřed hlavy  má ježek holý pruh bez bodlin. Další zvláštností je jakási bradavička na spodní čelisti, ze které obvykle vyrůstá pár delších chloupků.

• Jejich bodliny jsou ve skutečnosti velmi lehké a při případném pádu slouží jako tlumiče, průměrný ježek jich má asi 5 000 až 7 000, tvoří 35% jeho váhy. Na obou koncích jsou zúžené. Vypadnuté bodliny jsou v průběhu celého života nahrazovány novými (stejně jako srst u psa, kočky...). Bodliny ježek o své vůli nemůže vystřelovat, třeba jako dikobraz. Jako mládě bodliny několikrát vymění. Při tomto procesu je ježeček většinou nervózní a nevrlý, bolí ho to. Občas může vzniknout tzv. strupovitost, což je zanícení pokožky při prořezávání bodlin (více ve zdraví). Ježci se také během života škrábou, nemusí to být jen známka parazitů.

• Velice důležité jsou pro ježka okružní svaly, které mu umožňují se stočit do klubíčka, což plní ochrannou funkci. Při pocitu ohrožení ježek své bodliny zpevní a naježí. Snaží se všechny odradit také hlasitým funěním.

• Ježek má 36 - 44 zubů, první pár řezáků je o něco větší než ostatní. Ne však tak, jako u hlodavců, samozřejmě mu nerostou, nemusí je ani obrušovat. Mláďata mají mléčné zuby. Nevhodná strava může způsobit kaz, zánět dásní nebo i vypadnutí zubů!

• Ježci mají 4 prsty na zadních a 5 prstů na předních nohou. Drápky se musí zastřihávat, jinak přerostou.

• Nemají pachové žlázy, jako např. fretky, nemají ani výrazněji zapáchají moč (malé množství amoniaku).

• Ani ježek není zcela vhodný pro alergiky a astmatiky. Někdo může mít i reakci kůže na popíchání od bodlin - zčervenání a svědění.

• Ježkovy oči jsou malé a zapadlé, vypadají jako korálky. Mají malou funkci. Ježek má omezené vidění, má potíže s vnímáním hloubky. Na druhou stranu ježkovi uši jsou velké a výborně slyší - snad až v ultrazvukovém rozsahu. Taktéž má výborný čich. 

• Tea Tree oil je pro ježka silně toxický! (Cokoliv s tea tree olejíčkem -šampony,spreje,mýdla,cokoliv)

• Existuje v mnoha barevných variantách. V USA v současné době rozlišují chovatelé až 90 různých barevných mutací (liší se barvou bodlin, masky, očí..). V naší republice jsou velmi rozšíření albíni. Můžete si všimnout, že albíni nejsou na mnoha výstavách, chovatelé spíše spáří tmavší varianty. Zároveň si můžete všimnout, že albín je levnější než třeba Algerian Black.

• Ježka bereme současně do obou ruk ze stran. Dlaně mu opatrně vsuneme pod bříško, kde má jemný kožíšek a palci jej ze shora jen opatrně přidržujeme. 

• Každý ježek je "originál" a má svou povahu. Je důležité na to myslet při koupi ježka.

• Je možné dát ježkovi do klece kousek látky, která je vámi načuchlá. Zkoušela jsem to a myslím, že to funguje. Šarlota si na mne lépe zvykala :)

• Ježek potřebuje lásku a trpělivost.

• Ježka je nutné brát denně do ruky, i kdyby to mělo být pouze na pár minut. Rychle zapomínají a stejně tak, jako si na Vaši péči zvyknou, mohou si velmi rychle i odvyknout.
  

• Není možné chovat dohromady dva samce. Pokud chcete chovat dva ježky v jedné ubikaci, měly by to být dvě samičky. Vzhledem k tomu, že ježek je samotářské zvíře, je však vhodnější je chovat odděleně.

• Pokud plánujete v budoucnu tyto ježky pářit, doporučuje se nákup od opravdových chovatelů, kde si budete schopni ověřit ježkův rodokmen. Předejte tak různým genetickým vadám, příbuzenské plemenitbě.

• Je ironií, že zatímco tito "pet" ježci získávají čím dál víc na popularitě, jejich volně žijící příbuzní jsou považování za pouhou "havěť". V některých oblastech se dokonce prodávají jako jídlo na místních tržnicích. 

• I když mají ježci mnoho přirozených nepřátel, hrozbou číslo jedna jsou pro ježky automobily. Každoročně jich pod koly aut zahyne opravdu velké množství.

Veškeré informace byly čerpány z http://www.hedgehog-dream.eu/ a http://www.hedgehog.cz/. Obrázky nalezeny na googlu.